|
|
Větrací systém automobilu - porovnání vlivu okrajových podmínek na proudění z různých typů vyústek
Brdečko, Radim ; Pokorný, Jan (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá výzkumem proudění vzduchu před třemi různými automobilovými vyústkami. Pomocí termoanemometrie bylo detailně změřeno rychlostní pole a intenzita turbulence v prostoru. Poté bylo provedeno stejné měření a validace dat pomocí vizualizační metody PIV. Byl zkoumán rozdíl dosažených dat z obou metod a konstrukční provedení vyústek, které zásadně ovlivňuje proudění vzduchu. Smyslem práce je získání dat o rychlostním poli pomocí dvou metod a jejich následné využití k validaci numerických simulací, které budou v budoucnu prováděny. Součástí diplomové práce je také výpočet nejistot měření.
|
|
|
Vliv omezujících stěn na proudění z ventilační vyústky
Molčan, Filip ; Jícha, Miroslav (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je experimentálně posoudit vliv omezujících stěn kabiny automobilu Škoda Octavia 3 na proud vzduchu vystupujícího z pravé přední ventilační vyústky, která je součástí palubní desky vozu. Pro řešení problému je použita kouřová vizualizační metoda. V experimentu je měřena jedna konstrukční varianta. U této varianty je měněno směrování lamel a průtok vzduchu. Experiment je rozdělen do dvou fázi. V první fázi je provedena vizualizace volného proudění vzduchu. Ve druhé fázi jsou zkonstruovány omezující plochy a následně provedena vizualizace poloohraničeného proudění. Výsledky obou případů jsou mezi sebou porovnány. Z výsledků vyplývá, že při nastaveném směrování nahoru-vpravo, střed-vpravo, střed-střed je při zvyšujícím se průtoku nutno počítat s vlivem omezujících ploch. Dochází zde k přímé interakci proudu s plochami (impakt-náraz proudu, Coandův jev). Volné proudění neobsahuje informace o vzájemné interakci proudu s okolními omezujícími plochami tak, jako je to u polohraničeného proudění. U poloohraničeného proudění dochází vlivem impaktu k rozevření proudu a následnému přisání proudu vlivem Coandova jevu. Plochy nahrazující palubní desku a čelní sklo přispívají k zamezení přisávání vzduchu z prostoru a tím i k dřívějšímu rozšiřování proudu z vyústky. Součástí textu jsou metodický postup měření a vyhodnocování snímků, porovnání předešlých měření volného proudění (70% shoda) a porovnání experimentu s měřením metodou žárové anemometrie.
|
|
|
Posouzení funkčnosti různých modifikací větrací vyústky pro kabinu osobního vozu
Caletka, Petr ; Hejčík, Jiří (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá určováním okrajů proudu vystupujícího z benchmarkové automobilové vyústky (pravé přední – před spolujezdcem), a to pomocí kouřové vizualizace. V této práci je testováno celkem osm konstrukčních variant, které se mezi sebou liší typem lamelové mříže. Úhly okrajů proudu jsou porovnány s příslušnými požadavky na směřování (zadanými firmou ŠKODA AUTO a.s.) a dle těchto výsledků je určena směrovatelnost každé lamelové mříže. Z výsledků experimentů vyplývá, že lepší směrovatelnosti ve vertikální rovině dosahují lamelové mříže, které mají umístěny horizontální lamely blíže výstupnímu otvoru nebo obsahují více horizontálních a méně vertikálních lamel, nezávisle na jejich umístění. Směrovatelnost lamelových mříží v horizontální rovině je analogicky lepší, pokud jsou vertikální lamely umístěny blíže výstupnímu otvoru nebo pokud lamelové mříže obsahují více vertikálních a méně horizontálních lamel, nezávisle na jejich umístění.
|
|
|
Výzkum systémů pro zajištění kvality prostředí v kabině automobilu
Šíp, Jan ; Kavička, František (oponent) ; Volavý, Jaroslav (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Udržováním kvality vnitřního prostředí, zejména tepelného komfortu a vnitřní kvality vzduchu v kabinách automobilů, předcházíme dopravním nehodám. Tepelný komfort může mít vliv na kognitivní funkce důležité zejména pro řidiče. Mezi ně patří koncentrace, pozornost či rychlost rozhodování. Je známo, že nesprávná teplota v kabině automobilu patří mezi nejčastější faktory způsobující dopravní nehody. Jedním z faktorů vnitřní kvality prostředí je vnitřní kvalita vzduchu. Ta je vlivem silničního provozu negativně ovlivněna výfukovými plyny a částicemi z otěru pneumatik, které se během větrání dostávají do prostoru kabiny. Tomu lze předejít využitím systému recirkulace a opětovné filtrace vzduchu, u kterého se nepřivádí venkovní vzduch, ale jedná se o uzavřený oběh. Nevýhodou systému recirkulace jsou vyšší koncentrace CO2, což může způsobovat nadměrnou únavu. Dizertační práce se zabývá vlivem různých systémů větrání na vnitřní kvalitu prostředí, tj. tepelný komfort a vnitřní kvalitu vzduchu. Dílčím faktorem tepelného komfortu je rychlost proudění vzduchu, která byla v rámci této práce zkoumaná v prostoru za vyústkou. Pro měření proudového pole za automobilovou vyústkou byla použita metoda termoanemometrie. Experimentální výsledky byly doplněny o CFD analýzu. Tepelný komfort v kabině automobilu byl stanoven pomocí CFD, a to pro tři různé systémy větrání (směšovací, podlahové a stropní). Kromě klasického uspořádání interiéru byl předmětem zájmu i flexibilní interiér, u kterého jsou přední sedadla otočeny proti směru jízdy. Kvalita vzduchu pro jednotlivé systémy větrání byla posuzovaná taktéž na základě CFD, konkrétně byl využit index stáří vzduchu. Výzkum proudového pole potvrdil platnost využití empirického vztahu dle Rajaratnama pro určení poklesu osové rychlosti na reálnou automobilovou vyústku. Dále byla ověřena přesnost metod modelování turbulence Reynolds-averaged Navier–Stokes a Large Eddy Simulation, a to na základě všech sledovaných kritérií (úhly směrování, pokles osové rychlosti, rychlostní profily a porovnání intenzity turbulence). Studie tepelného komfortu poukazují na vhodnost použití stropního systému větrání pro letní podmínky, naopak v zimních podmínkách lze doporučit přívod vzduchu podlahovými vyústkami. Z pohledu indexu stáří vzduchu je nejvhodnější stropní větrání pro zimní podmínky. V letních podmínkách jsou hodnoty indexu stáří vzduchu u jednotlivých konceptů větrání velice podobné pro oba typy interiéru.
|
|
|
Větrací systém automobilu - porovnání vlivu okrajových podmínek na proudění z různých typů vyústek
Brdečko, Radim ; Pokorný, Jan (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá výzkumem proudění vzduchu před třemi různými automobilovými vyústkami. Pomocí termoanemometrie bylo detailně změřeno rychlostní pole a intenzita turbulence v prostoru. Poté bylo provedeno stejné měření a validace dat pomocí vizualizační metody PIV. Byl zkoumán rozdíl dosažených dat z obou metod a konstrukční provedení vyústek, které zásadně ovlivňuje proudění vzduchu. Smyslem práce je získání dat o rychlostním poli pomocí dvou metod a jejich následné využití k validaci numerických simulací, které budou v budoucnu prováděny. Součástí diplomové práce je také výpočet nejistot měření.
|
|
|
Vliv omezujících stěn na proudění z ventilační vyústky
Molčan, Filip ; Jícha, Miroslav (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je experimentálně posoudit vliv omezujících stěn kabiny automobilu Škoda Octavia 3 na proud vzduchu vystupujícího z pravé přední ventilační vyústky, která je součástí palubní desky vozu. Pro řešení problému je použita kouřová vizualizační metoda. V experimentu je měřena jedna konstrukční varianta. U této varianty je měněno směrování lamel a průtok vzduchu. Experiment je rozdělen do dvou fázi. V první fázi je provedena vizualizace volného proudění vzduchu. Ve druhé fázi jsou zkonstruovány omezující plochy a následně provedena vizualizace poloohraničeného proudění. Výsledky obou případů jsou mezi sebou porovnány. Z výsledků vyplývá, že při nastaveném směrování nahoru-vpravo, střed-vpravo, střed-střed je při zvyšujícím se průtoku nutno počítat s vlivem omezujících ploch. Dochází zde k přímé interakci proudu s plochami (impakt-náraz proudu, Coandův jev). Volné proudění neobsahuje informace o vzájemné interakci proudu s okolními omezujícími plochami tak, jako je to u polohraničeného proudění. U poloohraničeného proudění dochází vlivem impaktu k rozevření proudu a následnému přisání proudu vlivem Coandova jevu. Plochy nahrazující palubní desku a čelní sklo přispívají k zamezení přisávání vzduchu z prostoru a tím i k dřívějšímu rozšiřování proudu z vyústky. Součástí textu jsou metodický postup měření a vyhodnocování snímků, porovnání předešlých měření volného proudění (70% shoda) a porovnání experimentu s měřením metodou žárové anemometrie.
|
|
|
Posouzení funkčnosti různých modifikací větrací vyústky pro kabinu osobního vozu
Caletka, Petr ; Hejčík, Jiří (oponent) ; Jedelský, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá určováním okrajů proudu vystupujícího z benchmarkové automobilové vyústky (pravé přední – před spolujezdcem), a to pomocí kouřové vizualizace. V této práci je testováno celkem osm konstrukčních variant, které se mezi sebou liší typem lamelové mříže. Úhly okrajů proudu jsou porovnány s příslušnými požadavky na směřování (zadanými firmou ŠKODA AUTO a.s.) a dle těchto výsledků je určena směrovatelnost každé lamelové mříže. Z výsledků experimentů vyplývá, že lepší směrovatelnosti ve vertikální rovině dosahují lamelové mříže, které mají umístěny horizontální lamely blíže výstupnímu otvoru nebo obsahují více horizontálních a méně vertikálních lamel, nezávisle na jejich umístění. Směrovatelnost lamelových mříží v horizontální rovině je analogicky lepší, pokud jsou vertikální lamely umístěny blíže výstupnímu otvoru nebo pokud lamelové mříže obsahují více vertikálních a méně horizontálních lamel, nezávisle na jejich umístění.
|
host ::
RSS.